Dlouhé dva roky v útulku

Od lidí víme, že mluvit se dá nejenom slovy, ale také očima. A s čím se nám pejsci odchyceni v Doubravě svěřili?

„Jmenuji se Goro, tak mně teď oslovují od doby, co bydlím v útulku a také jsem dostal evidenční číslo 2006, kterému nerozumím. Dříve na mne volali trochu jinak, ale už ani nevím jak. Stalo se to před dvěma lety, bylo to na Silvestra a už ani nevím proč, ale najednou jsem utíkal ze strachu před hroznými ránami, které se ozývaly všude v okolí. Najednou jsem nevěděl, kde jsem, nikoho známého jsem neviděl. Bylo to na autobusové zastávce v Doubravě u Dinoparku a kolemjdoucí lidé ze mne měli strach, protože jsem velký. Já jsem se také bál, už jsem měl hlad, a tak jsem nabídnutému piškotku neodolal. Ani jsem se nenadál a vezl jsem se autem do psího útulku. S tolika pejsky jsem nikdy nebydlel. Mám nový domov, kde se o mne starají, pan doktor mne vyšetřil a naočkoval a také jsem dostal čip. Do misky dostávám dobré krmení a mám svůj pelíšek. O pozornost se musím dělit s ostatními pejsky a vždy dlouze čekám, až se na mne dostane řada. Budou Vánoce a všichni si něco přejí. I já mám jedno velké přání: najít nový domov, kde budu mít svého páníčka.“

Druhým pejskem v útulku je Aran . I on má své evidenční číslo (2248), kterému nerozumí.

V jeho očích je smutek. Je to hodný pejsek a patří mezi psí krasavce. V útulku je od srpna 2020 a přeje si jediné, mít svého páníčka a svůj vlastní nový domov. A tak čeká.

Pokud se najde někdo, kdo hledá čtyřnohého přítele a zároveň chce splnit toužebné přání pejska, který doposud marně čeká na nového páníčka, kontaktujte Psí útulek Dětmarovicích na tel. čísle: 724266257.

Dáša Murycová, starostka obce Doubrava

Sdílejte na facebooku